V ČERNČICÍCH CHTĚL ŽÍT KAŽDÝ, ANEB O NEJSTARŠÍM OSÍDLENÍ OBCE A O OCHRANĚ ARCHEOLOGICKÝCH PAMÁTEK

Zřejmě jen málokdo ze čtenářů tuší, že Černčice jsou jedním z míst, které má snad až nezvykle bohatou a dlouhou historii. První lidé se zde usídlili již před mnoha tisící let a množství archeologických nálezů pocházející z území obce stále narůstá. Na následujících řádcích si Vám dovolujeme představit dvě etapy osídlení, které zanechaly zřejmě ty nejvýraznější stopy.
Pohled na Černčice a okolní krajinu v době, kdy se zde usídlili první lidé, by byl zcela odlišným od toho nynějšího. Široce meandrující řeka Metuje protékající krajinou, která byla člověkem v podstatě nedotčenou. Pásla se zde velká stáda koní, sobů a zejména pak asi nejznámějších zvířat našeho pravěku – mamutů. Mluvíme o době asi 25 000 let před současností, kdy během poslední doby ledové lovili v okolí Černčic lidé, které archeologové označují jako kulturu1 gravettienu (podle francouzského naleziště La Gravette). Tito lovci jsou známí zejména z nálezům na jižní Moravě, díky kterým byli nazváni „lovci mamutů“, nicméně některé skupiny očividně obývaly i východní Čechy a v této době jedna taková lovecká skupina sídlila na svahu návrší, na kterém se dnes nacházejí Černčice. Tito lidé již anatomicky moderního typu, tedy vypadající a uvažující stejně jako my, jsou tak prvními doloženými obyvateli na území obce. Živili se výhradně sběrem plodin a lovem zvířat, nejvíce právě mamutů (ačkoli ve východních Čechách není dokladů lovu těchto savců zdaleka tolik jako na Moravě), sobů a koní. Dnes po nich nalézáme kamenné nástroje, které používali během svého každodenního života. Bezesporu nejdůležitějším objevem z této doby je tzv. „listovitý hrot“ – teprve druhý nález takovéhoto typu artefaktu ve východních Čechách.

Paleolitický listovitý hrot, kresba K. Suchopárová

Dle množství dochovaných artefaktů se zdá, že Černčice byly poměrně velkým táborem, který lovci (snad opakovaně) navštěvovali během teplejších částí roku jednak za účelem lovu, a potom také na cestě dále na sever, na území dnešního Polska, kde se nacházela cenná surovina pro výrobu kamenných nástrojů – pazourek.
Přesuneme se v čase o skoro 23 000 let směrem k současnosti – do doby asi 200 let před naším letopočtem. Během toho času přišli do východních Čech první zemědělci a lidé se naučili zpracovávat kovy, včetně železa. Téměř každá z těchto populací zanechala nějaké stopy i v Černčicích, nicméně na další skutečně výraznou stopu si budoucí obec musela počkat až do mladší doby železné – doby, kterou archeologové nazývají latén (podle švýcarského naleziště La Tène). I krajina se samozřejmě výrazně proměnila. Osídlení mělo mnohem větší hustotu, ačkoli se zpravidla jednalo o menší vesničky a usedlosti obklopené polnostmi. Tehdy na našem území žili Keltové: první lidé, o kterých máme písemné zprávy.

Laténský kovový materiál, kresba K. Hamplová

Byli to obchodníci, kováři, zemědělci a válečníci, o čemž svědčí nálezy zbraní a stále ještě dochovaná opevnění oppid2. V Černčicích se nicméně místní obyvatelé věnovali spíše první jmenované činnosti, tedy obchodu. Tehdy zde stála (na víceméně stejném místě, kde tábořili gravettští lovci) obchodní osada využívající Metuji jako přirozenou obchodní trasu na tzv. polské stezce spojující Čechy a Polsko. A že jejich obchod kvetl, dokládají nálezy keltských mincí a různých drahých a cenných ozdob. Jednou z takovýchto ozdob je ozubené kolečko sloužící pravděpodobně jako závěsek. Tyto předměty se prozatím výjimečně nacházejí mimo prostředí již zmíněných oppid (přičemž to nejbližší z nich, České Lhotice, leží asi 70 km jižním směrem u dnešní Chrudimi). Černčice tak byly očividně velmi významnou obchodní stanicí (občas se používá řecké slovo emporium) na trase, která se vlastně od doby kamenné nezměnila. Obchodní komoditou už ale nebyl pazourek, ale například jantar, který byl velmi žádaný až v samotném centru tehdejší Evropy – ve starověkém Římě.
Keltští obchodníci samozřejmě nebyli posledními obyvateli Černčic, ale spolu s lovci z doby kamenné zde zanechali největší (nejvýraznější) archeologickou stopu. Právě díky archeologickým nálezům je možné tuto část historie zkoumat. Keltové ani „lovci mamutů“ nepoužívali písmo, a tak jsme odkázáni pouze na objevy artefaktů, které po nich (a dalších, zde nejmenovaných obyvatelích) zůstaly uloženy v zemi. Je tak smutné, když jsou tyto nálezy, tedy vlastně to jediné, co po tehdejších lidech zůstalo, ničeny, ať již úmyslně či nikoli. Těmito řádky Vám tak nejenom chceme představit dlouhou a nezvykle bohatou historii obce, ale i způsoby, jak s tímto kulturním dědictvím nakládat a pečovat o něj.
Vzhledem ke skutečně hojnému osídlení Černčic v minulosti zde skutečně není o archeologické nálezy nouze, a i Vám se tak může stát, že nějaký podobný objev učiníte. V případě velkých zásahů pod zem, jako je například (stavbu domu nebo bazénu), je dle zákona nutné celou akci nahlásit příslušnému archeologickému pracovišti (například muzeum v Náchodě nebo krajské muzeum v Hradci Králové), které potom bude stavbu dozorovat. Mezi lidmi (až nezdravě často) kolující představa o stavbě zastavené na dlouhé měsíce, překopání celého pozemku a tučného účtu na konci je naprosto mylná. Archeolog skutečně v případě nálezu artefaktů může stavbu zastavit na dobu nezbytnou pro jejich záchranu, nicméně tato doba je vždy (předem!) konzultována s majitelem pozemku a většina archeologů se snaží ji neprotahovat. U výše jmenovaných rodinných domů a bazénů se zpravidla jedná řádově o dny. Zkoumány jsou totiž pouze stavbou ohrožené situace, tzn. například plocha domu či bazénu, a nikoli celý pozemek. A konečně je potřeba říct, že v případě, že stavba není budována za účelem podnikání (hala, obchod apod.), ale jedná se o dům (nebo bazén, garáž…), je celý archeologický výzkum placený příslušným muzeem a nikoli stavebníkem.


Fotografie mince rub a líc, foto P. Čechák

Celá řada archeologických nálezů pochází z řad náhodných objevů, které učinili obyvatelé. Může se stát, že artefakt naleznete při procházce podél pole, anebo kupříkladu při zahradních pracích. Ani v tomto případě není důvod se bát archeologů. Pokud při sázení stromků na Vašem pozemku vykopete několik střepů, nemusíte se bát je donést do muzea, kde si je převezmou a zaznamenají jejich polohu. Opět se tak nedojde k ničivému nájezdu archeologů, kteří přeorají celou zahradu a ještě si to nechají bohatě zaplatit. Na druhou stranu je ale potřeba pamatovat, že cílený výzkum a kopání za účelem zisku artefaktů, by měl vždy (dle zákona) provádět člověk, který má příslušné vzdělání, tedy archeolog. Pro nás je totiž důležitý nejenom vlastní předmět, ale i tzv. kontext, ve kterém se nacházel, což může být například geografická poloha, nadmořská výška, hloubka uložení apod.
Na úplný závěr tak zbývá říct jediné: nebojte se archeologie, archeologických nálezů a archeologů. Zvláště v Černčicích, které mají tak neocenitelnou historii a kde může být každý nález důležitý. Vyjma výše uvedených muzeí lze také kdykoli kontaktovat autory tohoto článku, kteří Vám s archeologií rádi pomohou.


Kateřina Suchopárová – Petr Čechák – Tereza Holbová

Přednášku „Černčice očima archeologie“, která se konala 16.ledna 2020 můžete shlédnout níže. Videozáznam vznikl za finanční podpory místních obyvatel. Celkem přispěli 4.730,- Kč. Všem štědrým dárcům srdečně děkujeme.